Co když rodiče (nebo jeden z nich) nedodržují rozsudek o úpravě poměrů nezletilého dítěte?

05.01.2024

Rodiče nezletilého dítěte se rozvedli či rozešli a mají soudem stanovený režim péče o společné dítě. Tento režim však přestanou dodržovat. Po vzájemné dohodě, nebo jej porušuje jeden rodič jednostranně. Jaké to má právní důsledky?

Rozsudek soudu o úpravě poměrů dítěte

Kdy vlastně soud rozhoduje o úpravě poměrů nezletilého dítěte? Pokud se rodiče nezletilého dítěte chtějí rozvést, soud vždy nejprve (před rozvodem) rozhodne, jak bude každý rodič o dítě pečovat. Bez toho nelze manželství rozvést. Pokud by se rodiče na všem dohodli, může soud jejich dohodu schválit – musí však odpovídat zájmům nezletilého. V případě nesezdaných rodičů rozhodne soud o úpravě poměrů jejich společného dítěte, pokud se na tom rodiče neshodnou.

O čem soud v rozsudku rozhodne? Soud v rozsudku upraví poměry dítěte. To znamená, že:

  • rozhodne o svěření dítěte do péče jednoho z rodičů, do střídavé péče rodičů, nebo do společné péče rodičů (dítě může svěřit i jiné osobě než rodiče, je-li to třeba – např. prarodiči);
  • je-li dítě svěřeno do péče jednoho rodiče, může rozhodnout o styku druhého rodiče s dítětem, tedy o pravidelném osobním kontaktu druhého ("nerezidentního") rodiče a dítěte;
  • rozhodne o výživném; pozor, povinnost platit výživné bývá stanovena v případě střídavé péče oběma rodičům, neboť jde o pohledávky dítěte, nikoli rodičů. Je-li dítě v péči jednoho rodiče, výživné platí jen druhý rodič, zpravidla k rukám rezidentního rodiče. O výživném a stanovení jeho výše jsme psali zde.

Co když jeden z rodičů porušuje povinnosti stanovené rozsudkem?

· Jeden rodič odmítá předávat dítě druhému rodiči

Pokud jeden z rodičů odmítá předat dítě druhému rodiči v rámci střídavé péče nebo styku s dítětem, může druhý rodič žádat soudní výkon rozhodnutí. Samotnému výkonu rozhodnutí předchází výzva soudu k dobrovolnému splnění povinnosti uložené rozsudkem.

Pokud výzvy neuposlechne, nařídí soud výkon rozhodnutí uložením pokuty rodiči, který neplní dobrovolně soudní rozhodnutí. Výše jednotlivé pokuty je až 50.000 Kč a lze nařídit i opětovně je-li to účelné.

Pokud výzva ani pokuty nepřinutí rodiče k předání dítěte, výjimečně může soud nařídit výkon rozhodnutí odnětím dítěte. Odnětí dítěte provádí zpravidla soudní vykonavatelé, může být přítomen pracovník OSPODu, případně i příslušník PČR, obecní policie, či justiční stráže.

V krajních případech, pokud rodič dlouhodobě odmítá předávat dítě druhému rodiči, může být shledán vinným trestným činem maření úředního rozhodnutí dle § 337 odst. 4 trestního zákoníku, za který hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok.

· Jeden rodič odmítá platit výživné na dítě

Neplatí-li rodič dítěti výživné, ač mu to rozsudek ukládá, může druhý rodič za dítě zpětně exekučně vymáhat zaplacení dlužného výživného.

Pokud povinný rodič neplatí výživné, lze rovněž exekučně vymáhat běžné výživné (splatné v budoucnu), a to až pětinásobek celkové roční výše výživného dopředu. Exekutor je pak dítěti (k rukám rezidentního rodiče) vyplácí výživné postupně, jakmile se jednotlivé měsíční splátky stanou splatnými.

Pokud by povinný rodič neplatil výživné déle než 4 měsíce, dopouští se trestného činu zanedbání povinné výživy dle § 196 trestního zákoníku. Pachateli může soud vedle trestu odnětí svobody uložit zákaz řízení motorových vozidel. Nicméně trestnost činu zaniká, pokud povinný rodič doplatí výživné dříve, soud prvního stupně začne vyhlašovat rozsudek.

Co když oba rodiče porušují rozsudek soudu?

Stává se, že se rodiče dohodnou po rozhodnutí soudu odlišně (bez ohledu na to, zda soud rozsudkem upravil poměry dítěte, nebo schválil dohodu rodičů). Většinou rodiče uzpůsobují předávání dítěte aktuálním časovým potřebám sebe či dítěte. Nebo se odlišně dohodnou na výživném, dočasně či trvale, např. z důvodu větší nákladnosti koníčků dítěte.

Dlouhodobé nedodržování rozhodnutí soudu rozhodně nedoporučujeme. Důvod je nasnadě: jakmile tato odlišná domluva mezi rodiči přestane fungovat, může se některý z rodičů začít dovolávat rozsudku.

Příklad: Dítě je před rozvodem svěřeno do péče matky. Otec je oprávněn se s dítětem stýkat každý druhý víkend, a je povinen hradit výživné 6.000 Kč měsíčně. Rodiče se však mezi sebou domluví, že budou o dítě pečovat střídavě – dítě si budou předávat každý týden. Zároveň se domluví, že otec přestane platit výživné. Pak se ale rodiče rozhádají a matka požaduje, aby otec doplatil dlužné výživné za dobu, kdy jej neplatil.

V takovém případě by soud dal zapravdu matce a otci uložil povinnost doplatit dlužné výživné. Soud totiž stanovil výživné, které měl otec hradit, a které ve skutečnosti nehradil. Lze však předpokládat, že by soud (v případě, že by se v řízení prokázalo, že rodiče po nějaký čas vykonávali střídavou péči o dítě) adekvátně ponížil výživné otce. Zároveň by patrně soud stanovil povinnost doplatit dlužné výživné i matce; matka totiž měla o dítě výlučně pečovat (a v rámci toho sama z většiny poskytovat dítěti výživu), což nečinila.

Jak tedy postupovat, pokud Vám či dítěti aktuální úprava poměrů dítěte dle rozhodnutí soudu nevyhovuje? Ideálním řešením je ihned podat na soud návrh na změnu úpravy poměrů dítěte. Typicky jde o návrh na zvýšení (snížení) výživného, návrh na změnu péče o dítě, návrh na úpravu styku s dítětem, příp. kombinace uvedeného. Následně vyčkáte na rozhodnutí soudu. Nelze-li vyčkat soudního rozhodnutí, a dohodnete-li se na odchýlení se od rozsudku s druhým rodičem, doporučujeme o tom alespoň informovat OSPOD. Návrh soudu na změnu poměrů dítěte je vhodné podat tak či tak.

V případě pochybností Vám doporučujeme kontaktovat kvalifikovaného advokáta.