Kdy je k trestnímu stíhání potřeba souhlas poškozeného?

14.07.2022

V určitých případech je třeba, aby k trestnímu stíhání poskytl svůj souhlas poškozený. Pokud souhlas neudělí, nelze trestní stíhání podezřelého zahájit, ani v něm nelze pokračovat.

Obecně náleží rozhodnutí, zda bude zahájeno trestní stíhání trestných činů (nebo v něm bude pokračováno) státu. Výjimkou je ochrana soukromých zájmů, a to v omezeném rozsahu. Soukromé zájmy některých osob jsou chráněny tzv. dispozičním právem poškozeného.

Pokud se jedná o poškozeného, který je v určitém vztahu k pachateli (je osobou blízkou), a konkrétní trestný čin se nachází ve výčtu uvedeném v trestním řádu (§ 163), pak je třeba se ještě před zahájením trestního stíhání výslovně dotázat poškozeného, zda se zahájením trestního stíhání souhlasí. Pokud by byl poměr obviněného a poškozeného zjištěn až po zahájení trestního stíhání, je třeba se poškozeného dotázat ihned poté.

V případě, že se poškozený na výzvu orgánu činného v trestním řízení ihned nevyjádří, je mu k vyjádření poskytnuta lhůta max. 30 dnů. Pokud se ve lhůtě nevyjádří, má se za to, že s trestním stíháním nesouhlasí, tj. trestní stíhání nelze zahájit ani v něm pokračovat. Následně už souhlas udělit nelze.

Udělený souhlas lze vzít zpět. Pokud je však souhlas jednou vzat zpět, není možné jej už znovu udělit.

Od kterých osob se vyžaduje souhlas?

Obecně trestní řád stanoví, že proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému "osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď" lze vést trestní stíhání jen se souhlasem poškozeného. Zjednodušeně: souhlasu je třeba, jsou-li poškozený a pachatel osobami blízkými. Osoby blízké pak jsou příbuzný v pokolení přímém, sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner nebo druh.

Ve vztahu k trestnému činu znásilnění dle § 185 odst. 1 a 2 trestního zákoníku se souhlas vyžaduje, došlo-li k němu mezi manželi, partnery nebo druhy.

U kterých trestných činů je třeba souhlas, a u kterých se souhlas nevyžaduje?

Trestní řád omezuje výčtem určitých trestných činů. Mezi nimi je např. ublížení na zdraví, poškození cizí věci, nebezpečné vyhrožování, aj. Naopak ve výčtu se nenachází např. trestný čin těžkého ublížení na zdraví, vražda či rvačka.

Kdy není třeba souhlasu bez ohledu na vztah mezi osobami a konkrétní trestný čin?

Pravidlo, že pro určité trestné činy se od poškozeného, který je blízkou osobou podezřelého, vyžaduje souhlas, platí následující výjimky.

Souhlas se nevyžaduje, pokud byla poškozenému takovým trestným činem způsobena smrt. To je pochopitelné, neboť již nemá jak souhlas udělit.

Dále se nevyžaduje souhlas od poškozeného, který není schopen dát souhlas, protože je v tomto rozsahu omezen ve svéprávnosti.

Dále není třeba souhlasu poškozeného, je-li jím osoba mladší 15 let.

Rovněž není potřeba souhlas, pokud je zřejmé, že souhlas nebyl dán (nebo byl vzat zpět) v tísni vyvolané výhrůžkami, nátlakem, závislostí nebo podřízeností. Pokud by tedy pachatel výhrůžkami odrazoval poškozeného od udělení souhlasu s jeho trestním stíháním, lze trestní stíhání zahájit i bez souhlasu poškozeného.

Zvláštní případy

Do kdy lze nejpozději vzít udělený souhlas zpět? Poškozený může vzít souhlas zpět kdykoliv do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě. Může jej tedy vzít zpět během vyšetřování, během hlavního líčení, i po vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně, a dokonce i během odvolacího řízení.

Co když je poškozených více? K trestnímu stíhání postačí souhlas byť jen jediného poškozeného. Toto může být důležité např. u trestného činu porušování domovní svobody (u tohoto trestného činu je souhlasu třeba). Poškozenými jsou totiž všichni, kdo v obydlí, do něhož pachatel vnikl, oprávněně bydlí. Postačí, aby byl souhlas s trestním stíháním udělen jen jedním z nich.

Jakým způsobem může být souhlas vyjádřen? Z judikatury vyplývá, že souhlas musí být určitý a srozumitelný, a musí být udělen výslovně. Nelze jej tedy dovozovat implicitně - např. z okolností, ze vztahu poškozeného k pachateli, z výpovědí svědků apod.

Pokud poškozený odepře souhlas, může následně v trestním řízení (vedeném ve vztahu k jiným poškozeným) uplatňovat nárok na náhradu škody? Ano, šlo by o situaci, kdy jeden poškozený (např. rodič obviněného) odepřel souhlas s trestním stíháním, ale trestní řízení je vedeno s ohledem na další poškozené (jejichž souhlasu nebylo třeba nebo souhlas udělili). Poškozený rodič pak může uplatnit v takovém řízení nárok na náhradu škody. Nárok může uplatnit nejpozději do zahájení dokazování v hlavním líčení.