Odškodnění újmy na zdraví

13.02.2023

Jaké nároky mohou vzniknout poškozenému, kterému někdo ublížil na zdraví? Co se skrývá za pojmy bolestné,  ztížení společenského uplatnění a další nemajetkové újmy?

Právo chrání osobnost člověka včetně jeho přirozených práv. Mezi přirozená práva patří právo na ochranu života a zdraví. Jde o takzvaná absolutní práva, která mají povinnost respektovat všichni ostatní, a nezasahovat do nich. Pokud tedy někdo (škůdce) ublíží na zdraví jinému člověku (poškozenému), jde o zásah do lidského zdraví do absolutního práva poškozeného. Jsou-li splněny následující podmínky:

  • Škůdce jednal protiprávně;
  • Vznikla újma na zdraví poškozeného;
  • Mezi újmou na zdraví a protiprávním jednáním je vztah příčinné souvislosti;
  • Škůdce jednal zaviněně (zavinění se předpokládá),

vznikne poškozenému právo na náhradu nemajetkové újmy na zdraví. V závislosti na situaci mu mohou vzniknout tyto dílčí nároky:

1. Nárok na bolestné

Bolestné představuje náhradu za vytrpěné bolesti. Jedná se o nejčastější z uvedených nároků. Jeho smyslem je peněžité odškodnění za akutní bolestivé stavy, který poškozený vytrpí v souvislosti s újmou na zdraví, a dočasné běžné obtíže s tím spojené. Jde o dočasné obtíže. Mohou se projevit ve fyzické či psychické sféře.

Může tak jít o zlomeninu ruky, otřes mozku, nebo také krátkodobou posttraumatickou stresovou poruchu. Ale patří sem i těžší úrazy, jako amputace končetin, těžké popáleniny a další.

Poskytuje se peněžité odškodnění. Vyčíslení odškodnění má 2 fáze:

a) Ošetřující lékař, praktický lékař či znalec provede hodnocení bolestného. Vychází ze zdravotní dokumentace poškozeného, která se váže k dané újmě na zdraví. Výpočet provádí dle Metodiky k § 2958 o.z., kterou vzalo na vědomí občanskoprávní a obchodní kolegium dne 12. 3. 2014 (hovorově "Metodika Nejvyššího soudu"). Postupuje podle části B. Metodiky.

Pozn.: Budete-li žádat lékaře o hodnocení bolestného, a nepůjde o pracovní úraz či nemoc z povolání, doporučujeme, abyste jej upozornili, že má postupovat podle Metodiky Nejvyššího soudu. Někdy se lékaři ze zvyku drží nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

b) Lékařem stanovený počet bodů následně vynásobte částkou, odpovídající 1 % průměrné měsíční hrubé mzdy za rok předcházející vzniku újmy. Pro újmy vzniklé v roce 2022 je tato částka 378,39 Kč. Výsledkem je částka bolestného, na které máte nárok.

2. Nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění

Náhrada za ztížení společenského uplatnění představuje náhradu trvalých následků na zdraví. Jeho smyslem je odčinění vzniku překážky lepší budoucnosti poškozeného. Je-li poškozený trvale vyřazen z určitých oblastí společenské, kulturní a jiné oblasti života, náleží mu za to příslušná kompenzace.

Míra vyřazení z participace na různých životních oblastech se stanovuje poměrně složitě. Je dáno 9 kapitol ("Učení se a aplikace znalostí"; "Péče o sebe"; "Život v domácnosti"; ...) a v jejich rámci mnoho různých domén.

Zjednodušeně řečeno, závažnost trvalých následků se stanoví dle obtížnosti výkonu běžných činností dle určených domén, a to v procentním rozmezí (0-100% obtíž). Dle určitého klíče je poté stanovena procentní míra vyřazení poškozeného z běžného života. Pokud by byl 100 % vyřazen ze všech oblastí života (např. by byl v trvale vegetativním stavu), náležela by mu náhrada za ztížení společenského uplatnění ve výši 400 násobku průměrné měsíční mzdy za předchozí rok. Pokud by újma nastala v roce 2022, bylo by to 15.135.600,- Kč.

Výši náhrady za ztížení společenského uplatnění stanovuje znalec vyhotovením znaleckého posudku. Je třeba oslovit znalce z oboru "Zdravotnictví", odvětví "Hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví". Vychází primárně ze zdravotnické dokumentace poškozeného, může však (je-li to vhodné) i sám provést vyšetření poškozeného.

Znalec opět postupuje dle Metodiky Nejvyššího soudu, části C.

3. Nárok na náhradu za další nemajetkové újmy

Náhrada za další nemajetkové újmy má představovat náhradu za další útrapy, které poškozený utrpěl a jsou hodny odškodnění. Slovy Nejvyššího soudu jde o "zbytkovou kategorii" nepříznivých dopadů do sféry poškozeného, které nejsou bolestivé a nemají trvalý charakter.

Jedná se o dočasná omezení v aktivitách, útrapy či obavy nad rámec běžných nepříjemností spojených se zraněním. Patří sem různorodé útrapy, které přesahují běžné nepříjemnosti a nepohodlí spojené s danou újmou na zdraví. Při zjišťování, co jsou další nemajetkové újmy a jejich vyčíslení je třeba vycházet z judikatury (tj. podobných případů, rozhodnutých soudy). Metodika Nejvyššího soudu zde nepomůže.

Příklad: pokud má poškozený zlomenou nohu a musí nosit sádru, proto se mu špatně pohybuje, jedná se o běžný průvodní jev zlomeniny. Bolest a spojené nepříjemnosti jsou tak odškodněny již v rámci bolestného. Ale: pokud by v důsledku komplikované zlomeniny musel poškozený zůstat v nemocnici přes Vánoce, a nemohl je strávit se svými blízkými, lze vzniklé útrapy odškodnit navíc jako další nemajetkové újmy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2019, sp. zn. 25 Cdo 2635/2018).

Další příklady dalších nemajetkových újem:

  • dočasný nepříznivý psychický stav poškozeného ve chvíli, kdy je kvůli újmě na zdraví bezprostředně vyřazen z možnosti starat se o osobu blízkou, závislou na jeho péči, a má důvodnou obavu, že se o takovou osobu v době jeho nepřítomnosti nepostará někdo jiný;
  • nemožnost zúčastnit se pracovní či studijní stáže, sportovního utkání (jiné významné plánované aktivity);
  • potrat těhotné poškozené způsobený psychickým otřesem, nikoli škodnou událostí samotnou.

Promlčení

Pozor na promlčení! Promlčecí lhůta je lhůta, ve které je třeba uplatnit nárok u soudu. Pokud by tak poškozený neučinil (resp. by právo na odškodnění uplatnil až po uplynutí promlčecí lhůty), tak by mu soud nemusel nárok na odškodnění přiznat - a to k námitce promlčení ze strany škůdce (žalovaného).

Každý z uvedených nároků je samostatný, proto se i samostatně promlčuje. Promlčecí lhůta začíná běžet ode dne, kdy může být právo uplatněno poprvé. Nárok na bolestné se promlčuje ode dne, kdy lze bolestné vyčíslit - tj. ode dne stabilizace / ustálení zdravotního stavu poškozeného. Nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění se promlčuje ode dne, kdy jej lze vyčíslit - typicky jeden rok od ustálení zdravotního stavu, kdy je relativně jisté, že jsou následky na zdraví poškozeného trvalé. Nárok na náhradu za další nemajetkové újmy se promlčuje od dne, kdy vznikly duševní útrapy, o něž se jedná.

Způsobil-li Vám někdo újmu na zdraví, kontaktujte zkušeného advokáta, který Vám poradí s kvalifikací Vašeho nároku a jeho řádným uplatněním.