Příjmení manželů

17.08.2022

Podle jakých pravidel mohou snoubenci upravit svá příjmení? Jaké změny lze učinit během trvání manželství a jak lze změnit příjmení po rozvodu manželství?

Jak mohou snoubenci upravit svá příjmení?

1. Volba společného příjmení

Snoubenci mohou zvolit příjmení jednoho z nich za příjmení společné (rodinné). V souladu se zásadou rovnosti muže a ženy tímto příjmením může být buď příjmení manžela, nebo manželky. Nikoli však příjmení třetí osoby. Zvolené rodinné příjmení ponesou i společné děti.

Má-li jeden ze snoubenců zdvojené příjmení, snoubenci se mohou rozhodnout i tak, že společným příjmením bude toto zdvojené příjmení.

2. Oba si svá příjmení ponechají

Oba si dále mohou svá příjmení ponechat. Nutná je však dohoda ohledně toho, čí příjmení ponesou společné děti. Toto zvolené příjmení ponesou všechny jejich společné děti. Nelze tedy učinit volbu pro některé děti tak, a pro další jinak. Volba platí i pro společné děti, které se narodily před uzavřením manželství.

Manželé pak ale mohou kdykoli dodatečně zvolit společné příjmení (rodinné). Pokud by za společné příjmení zvolili příjmení jiného z manželů, než jehož příjmení doposud nesly společné děti, ze zákona se tímto mění i příjmení dětí na příjmení rodinné.

3. Volba společného příjmení a připojení dosavadního příjmení

Třetí možností je, že snoubenci zvolí příjmení jednoho z nich za společné (rodinné) příjmení, tj. ponesou jej i společné děti, a druhý z manželů bude ke společnému příjmení připojovat své původní příjmení - bude mít tedy tzv. připojované příjmení. Na prvním místě bude vždy společné příjmení, na druhém místě dřívější příjmení. Pořadí je ze zákona dané.

Příklad: snoubenec se jmenuje Jan Pospíšil, snoubenka se jmenuje Alena Pomalá. Za společné příjmení si zvolí příjmení snoubence - tedy Pospíšil/Pospíšilová. Snoubenka se ale rozhodne připojit za společné příjmení své dosavadní příjmení - bude tedy Alena Pospíšilová Pomalá.

Zákon stanovuje určitá pravidla, aby nedocházelo k řetězení příjmení:

  • V případě, kdy snoubenec, jehož příjmení nebylo zvoleno za společné, již má připojované příjmení, může tento snoubenec za připojované příjmení zvolit pouze své první příjmení - tedy příjmení, které v jeho minulém manželství bylo společným příjmením.

Příklad: snoubenec se jmenuje Aleš Velký, snoubenka se jmenuje Jana Zelená Nováková, přičemž toto příjmení je připojované (příjmení Zelená je příjmení jejího bývalého manžela, které zvolili za společné). Snoubenci si zvolí za společné snoubencovo příjmení - tedy Velký/Velká. Pokud by si snoubenka chtěla připojit za společné příjmení své dosavadní příjmení, může tak učinit jen u příjmení, které bylo v jejím minulém manželství společným příjmením - může tedy být Jana Velká Zelená.

  • Pokud snoubenec, jehož příjmení se má stát společným příjmením, má již připojované příjmení, pak druhý ze snoubenců nemůže za toto "zdvojené" společné příjmení připojit svoje příjmení.

Příklad: snoubenec se jmenuje Aleš Malý, snoubenka se jmenuje Jana Zelená Nováková, přičemž toto příjmení je připojované (příjmení Zelená je příjmení jejího bývalého manžela, které zvolili za společné). Snoubenci si zvolí za společné příjmení právě příjmení manželky - tedy Zelená Nováková/Zelený Novák. Snoubenec si však za společné příjmení nemůže nechat zapsat své dosavadní příjmení (nemůže tedy mít "ztrojené příjmení" - Aleš Zelený Novák Malý).

Zákon však toto omezení nevztahuje na situaci, kdy má osoba zdvojené příjmení rodné (tedy získané jinak než sňatkem). Omezení se vztahuje jen na příjmení připojované. Pokud by např. muž měl od narození příjmení Novák Blažek, a toto příjmení by se při jeho sňatku mělo prohlásit za společné, teoreticky není vyloučeno, aby snoubenka prohlásila, že si za toto společné příjmení připojí své dosavadní příjmení.

Kdy se snoubenci musí dohodnout?

Ohledně otázky příjmení se snoubenci musí dohodnout nejpozději v rámci předoddavkového řízení. Jedná-li se o civilní sňatek, činí následně prohlášení o příjmení přímo při obřadu. U církevního sňatku např. u římskokatolické církve není prohlášení součástí obřadu, a proto musí být dohoda zajištěna už během předoddavkového řízení.

Následné změny příjmení za trvání manželství

V případě, že mají manželé společné příjmení, je změna příjmení možná zejm. pokud je příjmení směšné či hanlivé, nebo je pro to vážný důvod. Změna lze povolit jen za udělení souhlasu obou manželů, a změna se vztahuje na oba manžele i společné děti. Pokud by společné děti byly starší patnácti let, vyžaduje se i jejich souhlas se změnou.

Pokud mají manželé různá příjmení, může proběhnout změna jen na příjmení jednoho z nich. I ten manžel (jehož příjmení pak bude společné), musí udělit svůj souhlas se změnou.

Přechylování příjmení u žen

Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice. Nicméně na základě žádosti ženy lze v matriční knize uvést příjmení, které žena bude po uzavření manželství užívat, v mužském tvaru.

S účinností od 1. 1. 2022 odpadly podmínky dříve vyžadované pro zapsání příjmení v mužském tvaru (pozn. dříve muselo jít o cizinku; občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině; občanku, jejíž manžel nebo partnerka je cizinec; nebo občanku, která je jiné než české národnosti).

Příjmení rozvedeného manžela

Přijal-li manžel příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců od rozvodu oznámit na matrice, že zpátky přijímá své původní příjmení. Totéž platí, pokud bylo příjmení druhého manžela přijato za společné a své dosavadní příjmení manžel připojoval na druhém místě - může oznámit, že bude nadále užívat jen své původní příjmení.

Jde o jednostranné rozhodnutí rozvedeného manžela o návratu k dřívějšímu příjmení. Druhý manžel (jehož příjmení bylo společné) nemá prostředky, jak bývalého manžela ke změně donutit, ani jak změně zabránit. Matriční úřad o změně nerozhoduje - pouze bere oznámení na vědomí.