Stromy a společná hranice pozemků

23.07.2022

Mezi sousedy bývá častým jablkem svárů výsadba stromů či keřů blízko plotu, který vede po společné hranici pozemků. Samotná nelibost vůči čemukoliv, co soused na své zahradě podniká, ovšem ke zjednání nápravy nemusí být dostačující. Kdy a jak se lze domáhat odstranění stromů? A jsou zde ještě jiné možnosti?

Podmínka rozumného důvodu

Úspěšné domáhání se toho, aby se soused buďto zdržel sázení stromů, anebo již zasazené či vzrostlé odstranil, je podmíněno existencí rozumného důvodu; donucení vlastníka pozemku k odstranění zasazeného stromu představuje významný zásah do vlastnického práva. Rozumný důvod může mít v praxi mnoho podob a každou situaci je nutno posuzovat individuálně; může být existovat důvodná obava, že stromy v budoucnu zastíní Váš pozemek, a to způsobem nepřiměřeným místním poměrům - jinými slovy, pokud je Váš pozemek již zastíněn jinými, i Vašimi vlastními stromy, kritérium rozumného důvodu by naplněno nebylo. Vlastník pozemku může mít rozumný důvod také v případě, že u jeho zemědělského pozemku hrozí, že stromy vysázené v blízkosti hranice, resp. jejich kořeny v budoucnu odčerpají jeho plodinám vláhu. U některých stromů dokonce hrozí, že jejich kořeny můžou časem narušit statiku blízko stojících staveb - v takovém případě bude rozumný důvod dán. Naopak obrana souseda sázejícího stromy nemůže jednoduše spočívat v tvrzení, že chce chránit své soukromí - nejprve by musel prokázat, že druhý soused jeho soukromí narušuje.

Různé stromy, různé vzdáleností

Je-li podmínka rozumného důvodu splněna, je na řadě zjistit, čeho se lze domáhat u konkrétních stromů. Občanským zákoníkem jsou stanovena kritéria přípustné vzdálenosti. Tato může být stanovena jiným právním předpisem, anebo může vyplývat z místních zvyklostí (např. v obci už od nepaměti všichni sadí stromy přímo u hranice pozemku). V případě, že ani jeden stav nepanuje, stanoví zákon jako nejmenší přípustnou vzdálenost různě: u stromů, které obvykle dorůstají výšky přes 3 metry je nejmenší přípustná vzdálenost od společné hranice 3 metry. Pro všechny ostatní stromy (i keře) je nejmenší přípustná vzdálenost 1,5 metru.

Domoci se zdržení se sázení stromů, nebo jejich odstranění lze u místně příslušného soudu. Žaloba má preventivní charakter a ve vztahu k rozumnému důvodu postačí prokázat ohrožení chráněného zájmu; není nutné, aby jej stromy již narušovaly. Je-li pak pro odstranění stromů nutné povolení orgánu ochrany přírody, soud si jeho vydání vyžádá v rámci řízení o žalobě.

Výjimky a alternativní možnosti obrany

Předchozí občanský zákoník neobsahoval ustanovení obdobné § 1017 nynějšího občanského zákoníku, proto se nelze domáhat odstranění stromů, které byly zasazeny před 1.1.2014. Zákon současně stanoví, že výše uvedené se neuplatní na situace, kdy stromy tvoří les nebo sad, a v případě, že je konkrétní strom chráněn zvláštním právním předpisem. Domáhat se odstranění stromů či keřů je rovněž vyloučeno v případě, že tvoří rozhradu mezi pozemky.

Rozhradu přitom může již po vysázení tvořit živý plot z tújí, což může bez dalšího vyloučit možnou obranu výše popsaným způsobem. Pokud by takto vysázený živý plot narušoval Vaše vlastnická práva např. zastíněním pozemku, či by z něj mělo padat na Váš pozemek listí, může se jednat o imise. Aby byla sousedovi uložena povinnost zamezit jejich vniku na Váš pozemek, je třeba aby imise na Váš pozemek vnikaly v míře nepřiměřené místním poměrům a současně podstatně omezovaly užívání pozemku. S několika spadlými listy na pozemek tedy úspěšně souseda žalovat nelze.

Pokud se sousedem není rozumná domluva a se vniklou situací se nehodláte smířit, doporučujeme již v začátku využít služeb advokáta; skončí-li spor u soudu, je vhodné, aby u něj byl advokát již od začátku za účelem zajištění lepší pozice. Současně může i svou snahou pomoci zamezení vzniku regulérní sousedské války, které není nikomu příjemná.