Výprosa? Výpůjčka? Zápůjčka? Úvěr?

23.08.2022

Výprosa? Nebo výpůjčka? Zápůjčka?! Úvěr? Jaké jsou rozdíly mezi těmito smluvními typy? V následujícím přehledu vše vysvětlíme a přidáme několik názorných příkladů. 

Výprosa

Pokud půjčitel přenechá výprosníkovi k užívání

  • nezuživatelnou věc;
  • bezplatně;
  • aniž si spolu ujednají dobu užívání; a
  • aniž si spolu ujednají účel užívání;

vzniká smlouva o výprose.

Nezuživatelnou věcí je věc, která běžným použitím nebo opotřebením nezaniká. Typicky nejde o potravinu, stavební materiál, spotřební zboží, peníze.

Věc může být přenechána k výkonu užívacího i požívacího práva. Právo věc požívat (brát z ní) by však muselo být výslovně ujednáno, samo od sebe nevzniká. Pokud tedy je předmětem výprosy pozemek (sad), výprosníkovi nevzniká automaticky právo sklízet pro sebe ovoce ze stromů.

Bezplatné užití znamená, že není sjednána přímá ani nepřímá úplata. Poskytnutí jistoty toto ale nevylučuje - např. poskytne-li výprosník půjčiteli jistotu (lidově řečeno "kauci") před započetím užívání bytu, přičemž z této jistoty bude případně uhrazena škoda na věci. Také "symbolická úplata" - př. užívání fotbalového hřiště obecním fotbalovým týmem za 1 Kč ročně/měsíčně - splňuje podmínku bezplatnosti.

Za úplatu se nepovažuje ani úhrada obvyklých nákladů spojených s užíváním věci - např. služeb a energií při užívání bytu. Pokud tedy někdo přenechá k užívání byt, a nechá jej platit si jen služby a energie, může se jednat o výprosu.

Dalšími podmínkami je absence ujednání účelu a doby užívání věci. Pokud sice je ujednán účel, ale jen abstraktně (nejde z něj dovodit doba užití), může jít stále o výprosu; např. přenechání psa jako přítele k rozveselení, nebo přenechání obrazu k výzdobě obývacího pokoje. Pokud by však byl účel ujednán tak, že je patrné omezení doby užití (např. přenechání bytu k bydlení po trvání studia, přenechání přepravek k přestěhování), již o výprosu nepůjde.

Půjčitel může kdykoli požadovat věc zpět. Naopak výprosník nemůže věc vrátit zpět pouze v době, kdy by tím půjčiteli způsobil obtíže (pokud s tímto ovšem půjčitel nesouhlasí). Např. kdyby byl půjčitel na dovolené, a musel by se z ní předčasně vrátit, aby věc převzal zpět.

Povinnost výprosníka k náhradě škody na věci má prvky objektivní odpovědnosti: vznikne-li škoda na věci, protože výprosník porušil povinnost řádného užívání, nahradí výprosník půjčiteli škodu tím vzniklou. Protiprávní jednání se presumuje, tedy bude na výprosníkovi, aby prokázal, že věc užíval řádně (ujednaným či přiměřeným způsobem).

Představme si, že by půjčitel přenechal výprosníkovi chřestýše k chovu. Chřestýš by kvůli nemoci zemřel. Pak by bylo na výprosníkovi, aby prokázal, že se o chřestýše řádně staral - prokázal-li by to, nemusel by nahradit půjčiteli vzniklou škodu.

Výpůjčka

Pokud půjčitel přenechá vypůjčiteli k užívání

  • nezuživatelnou věc;
  • bezplatně;
  • dočasně; a
  • sjednaným způsobem, příp. způsobem přiměřeným povaze věci.

vzniká smlouva o výpůjčce.

Okruh věcí, které lze vypůjčit, je stejný jako u výprosy.

Ohledně možnosti sjednat oprávnění brát z věci plody platí totéž, co u výprosy.

Stejně tak musí být užívání bezplatné. Opět však není poskytnutí jistoty považováno za úplatu: výpůjčkou tak může být např. užívání nákupního vozíku v obchodě po vhození "vratné" desetikoruny, stejně tak užívání skříňky v šatně po vhození mince.

Rozdílem oproti výprose je dočasnost užívání - tedy že nedochází k přenechání natrvalo. Doba užívání nicméně může být ujednána na dobu určitou i na dobu neurčitou. Dočasnost může být spojena s uplynutím určitého času (př. "na 3 roky" / "než nabudeš zletilosti"), jednáním osoby (př. "dokud nedokončíš vysokou školu" / "dokud si nenajdeš vlastní bydlení") nebo určitou událostí (př. "dokud ti neskončí mateřská dovolená" / "do tvé smrti").

Pokud by ale doba užívání nebyla stanovena přímo ani nepřímo (stanovením účelu), půjde o výprosu.

Co se týče vrácení věci, půjčitel se nemůže domáhat předčasného vrácení. Výjimkou je situace, kdy vypůjčitel užije věc v rozporu se smlouvou; případně byla-li možnost předčasného vrácení ujednána.

Vypůjčitel naopak může vrátit věc předčasně; kromě případu, kdy by tím vznikly půjčiteli obtíže (pokud tedy půjčitel s vrácením nesouhlasil).

Náklady obvyklého užívání opět nese vypůjčitel. Tedy např. u výpůjčky bytu si sám hradí energie a služby, příp. další náklady.

Ohledně náhrady škody platí totéž, co u výprosy. Pokud vypůjčitel přenechá věc bez souhlasu půjčitele další osobě, a na věci vznikne škoda, pak je vypůjčitel škodu povinen nahradit, ledaže by vznikla i jinak.

Vezměme si příklad s chřestýšem, uvedený výše. Předpokládejme, že by šlo o výpůjčku chřestýše, na určitou dobu. Vypůjčitel by chřestýše bez souhlasu půjčitele dal na několik dní svému kamarádovi. Chřestýš zemřel, když jej měl u sebe "tajně" kamarád vypůjčitele. Vypůjčitel tak bude odpovídat půjčiteli za škodu, ledaže prokáže, že by had byl býval zemřel i jinak, např. by prokázal, že chudák chřestýš již při převzetí trpěl smrtelnou nemocí. 

Zápůjčka

Pokud zapůjčitel přenechá vydlužiteli

  • zastupitelnou věc;
  • aby ji užil dle libost;
  • a po čase vrátil zpět věc stejného druhu;

vzniká smlouva o zápůjčce.

Předmětem zápůjčky je zastupitelná věc, tedy věc, která může být nahrazena věcí stejného druhu. Např. dobytek, potraviny, stavební materiál, spotřební zboží, peníze.

Pokud jsou zapůjčeny peníze, vrací se v měně místa plnění. Tedy ze zákona zde neplatí pravidlo, že se peníze vrací v měně, ve které byly poskytnuty (jako tomu je např. u úvěru). A tato úprava je dispozitivní, což znamená, že si lze sjednat jinak (např. že se peníze vrací ve stejné měně, v jaké byly poskytnuty).

Jestliže se však peníze vrací v jiné měně, než v jaké byly přenechány, pak se musí hodnotou rovnat.

Pokud je zapůjčena jiná zastupitelná věc než peníze, vrací se věc stejného druhu, a nezáleží přitom, zda její cena mezitím vzrostla či klesla.

Zápůjčka může být úplatná (na rozdíl od výpůjčky či výprosy). V případě peněžité zápůjčky jde o úroky, v případě nepeněžité zápůjčky lze sjednat plnění přiměřeného většího množství či věc lepší jakosti (ale téhož druhu).

Co když si strany ujednají, že vydlužitel je povinen vrátit menší množství zastupitelných věcí, než obdržel od zapůjčitele? V takovém případě smlouva - v části týkající se zastupitelných věcí, které vydlužitel není povinen vracet - posoudí jako smlouva darovací, příp. jako smlouva kupní či směnná (pokud vydlužitel musí poskytnout zapůjčiteli za tyto věci peněžité nebo jiné plnění plnění). Zbytek smlouvy - v části týkající se plnění, které vydlužitel musí vrátit - se může posoudit jako smlouva o zápůjčce.

Pokud není ujednáno, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost vázána na vypovězení smlouvy. Pokud není ujednáno jinak, výpovědní doba trvá 6 týdnů. Vydlužitel může výpůjčku vrátit i bez výpovědi, pokud nebyly ujednány úroky.

Pokud je peněžitá zápůjčka vrácena v hotovosti, místem vrácení peněžité zápůjčky je bydliště nebo sídlo zapůjčitele. Pokud je zápůjčka vrácena bezhotovostně, je místem splnění dluhu vydlužitele provozovna poskytovatele platebních služeb, která vede příslušný účet zapůjčitele (nebo provozovna poskytovatele poštovních služeb, která vrácenou částku zapůjčiteli vyplatí v hotovosti).

U nepeněžité zápůjčky je místo vrácení bydliště nebo sídlo vydlužitele. U zaknihovaných cenných papírů je výjimka - vrácení nastane připsáním na majetkový účet zapůjčitele.

Představme si, že předmětem zápůjčky je stohlavé stádo ovcí. Místo vrácení není sjednáno, ani nevyplývá z jednání stran. Vydlužitel je farmář, podnikající fyzická osoba, a má sídlo v centru Brna, kde provozuje prodejnu ovčích produktů. Stádo ovcí by měl tedy vrátit v tomto místě. Proto je vhodné v takových případech věnovat pozornost místu vrácení zápůjčky.

Lze ujednat vrácení zápůjčky ve splátkách. Pokud by se vydlužitel zpozdil s vrácením více než 2 splátek, příp. jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, může zapůjčitel odstoupit od smlouvy a požadovat splnění dluhu i s úroky. Strany si však mohou ujednat jinak. Např. si mohou stanovit, že pokud vydlužitel nesplní některou splátku, zápůjčka se "zesplatní" - zapůjčitel má právo na splnění celé zápůjčky, přičemž toto právo má až do splatnosti nejbližší další pohledávky.

Úvěr

Dle smlouvy o úvěru úvěrující poskytne na požádání úvěrovanému

  • na požádání peněžní prostředky do určité částky;
  • za úplatu - úroky;
  • k určitému účelu (je-li sjednán);
  • a vrátil je v ujednané době, jinak do měsíce od požádání o vrácení.

Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Do doby poskytnutí peněz úvěrovanému je tedy úvěrující dlužníkem a úvěrovaný věřitelem. Poté, co jsou peníze poskytnuty, se postavení dlužníka a věřitele obrací.

Dle smlouvy o úvěru mohou být poskytnuty jen peněžní prostředky.

Zatímco u smlouvy o zápůjčce se peníze vracely v měně místa vrácení, u úvěru vrací úvěrovaný úvěrujícímu peněžní prostředky v téže měně, ve které mu byly poskytnuty.

Použití úvěru může být vázáno na určitý účel. Pokud úvěrovaný použije peníze na jiný účel, úvěrující má právo odstoupit od smlouvy a úvěrovaný musí bez zbytečného odkladu peníze vrátit i s úroky.

Úvěrovaný je povinen vrátit peníze v dohodnuté době. Pokud není doba ujednána, tak do 1 měsíce ode dne, kdy byl o vrácení peněz požádán úvěrujícím.

Úvěrovaný ale může vrátit peníze i předčasně. Úroky pak platí jen za dobu od poskytnutí do splacení úvěru.

Zvláštní pravidla se uplatní pro spotřebitelský úvěr, spotřebitelský úvěr na bydlení apod. (dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), a jiné.